Vitaminy v těhotenství jasně a přehledně

Pro správný vývoj plodu je důležitý zvýšený přísun vitaminů. Ne všechny však pomáhají. Mezi ty nejdůležitější patří především vitamin C, kyselina listová, vitamín B12, B6, E a D. Naopak vitaminy, kterým byste se v těhotenství měla raději vyhnout, jsou vitamin A a B1, které mohou způsobit vážné poškození plodu a jeho nadměrný růst.

Vitaminy v těhotenství

Vitamin A – pomáhá při růstu, vývoji tkání, kůže, sliznic, kostí, je důležitý pro dobrý zrak a správnou funkci placenty. Pozor na nadměrné užívání vitaminu A. Tato jinak nezbytná látka totiž způsobuje ve vyšších dávkách těžké poškození plodu, takzvanou teratogenitu. WHO doporučuje jako bezpečné množství v těhotenství dávku do maximálně 10 000 IU denně nebo 25 000 IU týdně. Pro země, kde není deficit vitamínu A běžný (ČR), je doporučeno neužívat vitaminu A více, než 5000 IU denně.

Přirozeným zdrojem vitaminu A v potravě jsou především játra, maso a mléčné výrobky.

Vitamin B9 (kyselina listová) – pomáhá při tvorbě červených krvinek. Její nedostatek může způsobit chudokrevnost a může vést k vrozeným vývojovým poruchám, zejména poškození nervové trubice, ale i ke zpomalenému vývinu plodu. Snižuje riziko potratu a zvýšené krvácivosti při porodu. Je důležité zajistit její dostatečný přísun včas, nejlépe už před otěhotněním, protože ke vzniku důležitých vývojových vad dochází už v prvním měsíci po oplodnění. Během kojení podporuje tvorbu mléka.

Doporučená denní dávka je 0,4 mg, což je přibližně dvojnásobek oproti normálu. Přirozeným zdrojem kyseliny listové v potravě jsou luštěniny, vejce, listová zeleniny, špenát, červená řepa, chřest, brokolice, avokádo, ořechy i banány.

Skupina vitaminů B – Vitamin B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B6 (pyridoxin), B12 (kobalamin), B6 (kyselina pantotenová), – ovlivňují metabolismus cukrů, tuků a bílkovin.

Pozor však na vitamin B1, jehož zvýšený přísun způsobuje nadměrný růst plodu, děti se pak rodí příliš velké, což komplikuje průběh porodu, například nutnost jinak zbytečného císařského řezu.

Přirozeným zdrojem vitaminu B v potravě jsou maso, pivovarské kvasnice, luštěniny.

Vitamin C – ovlivňuje tvorbu krve, tkání, kolagenu, kostní hmoty, zubů, zvyšuje vstřebávání železa. Zvyšuje obranyschopnost, pomáhá jako prevence před nachlazením, proti únavě a celkovému vyčerpání. Doporučená dávka je kolem 100 mg denně.

Pozor, jeho nadměrné užívání v těhotenství není dobré. Zatímco v normálních případech se jeho přebytek z těla vyloučí, u těhotné probíhá vylučování přes placentu do krve plodu. Organismus miminka pak požaduje udržení této dávky i po narození a u dítěte se mohou projevit známky nedostatku vitaminu C.

Vitamin C najdeme přirozeně zejména v paprikách, bramborách, šípcích, zelí, jablka, citrusy.

Vitamin D – je velmi důležitý pro vývoj kostry, zubů a pomáhá vstřebávání vápníku a vitaminu A. Jeho nejdůležitějším zdrojem je sluneční záření. Najdeme ho ale i v potravinách jako jsou tučné ryby, mléčné výrobky či vejce.

Vitamin E – hraje roli při krvetvorbě, brání poškození buněk volnými radikály, napomáhá při vytváření ribonukleových kyselin.

Přirozeným zdrojem vitaminu E v potravě jsou pšeničné klíčky, oříšky, sója, máslo, mléko nebo rostlinné oleje.

Vitamin F (esenciální mastné kyseliny) – nedostatek vhodných olejů, zejména slunečnicového, sójového v době těhotenství může vést k předporodním a poporodním komplikacím.

Najdeme ho v rostlinných olejích, rybách, obilných klíčcích, avokádu či oříšcích.

Minerály v těhotenství

Vápník – je důležitý pro stavbu zdravých kostí a zubů, pro normální funkci srdce, nervů, svalů a na podporu vývoje plodu během těhotenství. Doporučený příjem je 1 000 mg denně. Vápník tělu dodají především mléčné výrobky. Nedostatečný příjem vápníku v těhotenství nemá žádné bezprostřední zdravotní důsledky, může být však spojen s vyšším rizikem vysokého tlaku.

Vápník v potravinách hledejte především v mléčných výrobcích, luštěninách, oříšcích a semínkách.

Železo – jeho nedostatek vede k chudokrevnosti a nesprávné výživě plodu placentou. Železo je obsaženo v ovoci, zelenině, chlebu, mase a drůbeži. V tabletách by mělo být podáváno pouze ženám s prokázanou chudokrevností. Jeho nadužívání totiž způsobuje zažívací potíže a zácpu.

Jód – je potřebný pro správnou činnost štítné žlázy, podporuje tělesný růst a mentální a tělesný vývoj plodu. Jeho nedostatek vede k omezenému psychomotorickému vývoji dítěte, může být i příčinou neplodnosti. Nejvhodnější je jíst alespoň dvakrát týdně ryby, nejlépe mořské.

Selen – v přiměřených dávkách je nezbytným antioxidantem. Pro dostatek selenu zařaďte do jídelníčku para ořechy, maso a ovesné vločky.

Zinek – je důležitý pro vývoj kostry, životně důležitých orgánů a pro růst plodu. Skvělým zdrojem zinku jsou semínka, ořechy, luštěniny (fazole, cizrna, čočka), tofu, tempeh, celozrnné obiloviny (vločky, hnědá rýže) nebo tahini. Na zinek jsou bohaté i rostlinná mléka.

Hořčík – podporuje růst plodu, snižuje riziko předčasného porodu (snižuje dráždivost dělohy). Nedostatek se projevuje brněním a těhotenskými křečemi. Do jídelníčku zařaďte luštěniny, banány, meruňky a ořechy všeho druhu.

Měď – Je důležitá pro využití železa, vývoj kostry, receptorů chuti, pigmentace, nervového systému včetně mozku.

Najdeme ji v celé řadě potravin jako jsou ořechy, ovesné vločky, droždí, hořká čokoláda, maliny či houby. Nejbohatším zdrojem jsou však jednoznačně vařená hovězí játra, vařený humr, ústřice a chobotničky

Pro zajištění dostatečného a správného přísunu minerálů a vitaminů v těhotenství a kojení lze užívat těhotenské vitaminy. Ty však nejsou náhradou pestré a vyvážené stravy, na kterou by budoucí maminka měla dbát především.

Za inspiraci děkujeme Gynweb.cz