Výživové nedostatky

Mnoho lidí stále podceňuje sílu výživy. Nedostatečná a nevhodná výživa má přitom na společnost ohromný dopad, který se projevuje v mnoha různých formách. Pokud naše tělo není dostatečně živeno, dá nám to poměrně rychle vědět. První varovné signály vysílají vlasy, pleť a nehty. Po čase se může promítnout ve zhoršeném zdravotním stavu.

Proč máme mít pestrý jídelníček?

Pestrá strava patří mezí základní výživová doporučení a je nezbytnou součástí zdravého stravování. Co si ale pod pestrým, vyváženým a rozmanitým jídelníčkem představit? Určitě to není o pravidelném střídání fastfoodu, nýbrž o zařazení co nejširšího spektra potravin do jídelníčku. Neměli bychom vynechat žádné potravinové skupiny, jako jsou obiloviny, mléčné výrobky, maso, zelenina a ovoce. K vynechávání určitých druhů potravin ale bohužel stále nabádají různé výživové směry a diety. Dále je důležitá rozmanitost v rámci potravinových skupin. Nelze očekávat, že pokud budu jíst pouze okurky (v horším případě zavařené), vytěžím všechny benefity ze skupiny zeleniny. Pro demonstraci pestrého jídelníčku přikládáme obrázek potravinové pyramidy, která napoví, jak by zhruba měla být rozložena potrava u zdravého jedince.

Esenciální živiny

Abychom výživu mohli považovat za zdravou a vyváženou, musí vedle bílkovin, tuků a sacharidů obsahovat také 46 tzv. esenciálních živin. Jsou to základní živiny, které organismus neumí sám vyrobit, ale nutně je potřebuje pro správné fungování. Patří mezi ně: vitaminy (A, B, C, D, E…), minerály (vápník, hořčík, zinek, fosfor, železo, sodík, draslík, měď, mangan, selen, síra, chlór, fluor, křemík, molybden, nikl, chróm, jód), mastné kyseliny (kyselina linolová, kyselina alfa linolenová), aminokyseliny (valin, leucin, isoleucin, methionin, cystein, threonin, lysin, fenylalanin, tyrosin, tryptofan), a biogenní prvky (uhlík, vodík, kyslík a dusík). Z těchto základních 46 esenciálních živin organismus umí vyrobit vše nezbytné (např. milióny různých imunitních látek, enzymy, hormony, svaly, pokožku, kosti atd.) Sestavit si jídelníček, který bude splňovat všechny výše uvedené nároky na výživu a dlouhodobě se ho držet, je pro většinu lidí jednoduše neproveditelné.

„Podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) trpí asi 2 miliardy lidí nedostatkem vitamínů a minerálů nezbytných pro dobré zdraví. Kvůli špatné výživě trpí na světě jedno ze čtyř dětí ve věku do pěti let poruchou vývoje. To znamená, že 165 milionů dětí je tak podvyživených, že nikdy nedosáhnou plné fyzické a mentální síly. Zhruba 1,4 miliardy lidí má nadváhu a asi jedna třetina z nich je obézní. Ačkoliv to tak nevypadá, jde o stejně velký zdravotní a ekonomický problém jako hladovění. Přináší riziko srdečních onemocnění, diabetu a mnoha dalších chorob.“ (Zdroj)

Státní zdravotní ústav pravidelně provádí monitoring dietární expozice populace ČR při kterém zohledňuje data o spotřebě potravin s cílem posoudit dostatečný přísun minerálních látek v potravě. Výsledky mluví jasně: „Opakovaně se projevuje nedostatek minerálních látek především u žen. Například více než polovině žen mezi 18 a 59 lety chybí dostatek vápníku, hořčíku, železa, zinku, draslíku a selenu. U nadpoloviční většiny mužů ve stejné věkové skupině byl pak zaznamenán nedostatek u vápníku, hořčíku a draslíku.“ (Zdroj)

Závěrem…

Každý by si měl pokusit zhodnotit, jestli je jeho jídelníček pestrý a vyvážený. Inspirací může být výše uvedená potravinová pyramida. Pokud si nejste jistí, že je váš jídelníček správně sestaven a obsahuje všechny důležité látky, můžete se obrátit na renomované nutriční odborníky. Obzvláště velký důraz klademe na slova „renomované“ a „odborníky“. V dnešní době narazíte na velké množství poradců a dietologů, kteří nemají odborné znalosti a mohou vám spíše ublížit. Další cesta, jak zajistit tělu správnou výživu z hlediska esenciálních živin, je uvážlivě zařadit kvalitní doplňky stravy.